1 |
agoniestav ochromení, neèinnosti; stav pøed smrtí
|
2 |
agonieAgonie (řec. αγωνία agónia, zápas) znamená umírání, poslední fázi života, která končí smrtí.
V přeneseném smyslu se užívá i o "umírání" institucí a podobně.
|
3 |
agonieTermín používaný pro označení stavu nadměrného fyzického nebo psychického utrpení, případně období, po kterou tato extrémní bolest těla či duše trvá. Může také označovat závěrečnou fázi nepříjemného trýznivého umírání. V oblasti medicíny se ale používá obecně pro umírání, tedy stav, kdy selhávají základní životní funkce. Nejde tedy o smrt nastávající náhle, ale postupné odcházení života z organismu. Trvá různě dlouho dobu podle toho, v jakém stavu se organismus nachází a o jak závažnou nemoc jde. V oblasti psychologie se agónie používá pro emoci charakteristickou smutkem a pocitem bezmoci. Člověk v takové agónii je ochromen a není schopen běžné činností. Slovo pochází z řeckého “agónia” (zápas).
|
<< agnózie | agorafobie >> |