1 |
barev2. pád množného čísla slova "barva". Označuje vjem vznikající dopadem viditelného světla na sítnici oka. Podle frekvence dopadajícího světla rozlišujeme jednotlivé barvy. Barva určitého předmětu vzniká odrazem nebo vyzařováním vlnění o určité frekvenci nebo kombinací frekvencí.
|
2 |
barevDruhý pád množného čísla slova "barva." Slovo barva může mít několik významů: - obrazový vjem tvořený dopadem světla na lidské oko - barva jako nátěr, sloužící ke změně zabarvení předmětu - slangově krev (fenka barví) - barva zvuku umožňuje rozeznat podle tónu nástroje nebo lidské hlasy
|
3 |
barev2. pád množného čísla slova "barva". Barva je optický vjem vnímaný dopadem viditelné části světelného spektra na sítnici oka. Vnímáme ji čípky (což je druh světelných receptorů na sítnici). Tyto čípky jsou trojího druhu podle citlivosti na jednotlivé barvy - červenou, zelenou a modrou.
|
4 |
barevBarva je v podstatě vlastnost světla, respektive látky, ze které toto světlo vychází. Vnímání barev je charakteristické pro lidské vidění. Vědec Max Lüscher (1969) se dopodrobna zabýval významy barev a popsal vnímání barev lidmi. Nyní jsou jeho závěry podávány s obecnou platností. Psychologie barev ovlivňuje naše vnímání všeho okolo nás. Například z přírody známá kombinace černožluté (vosa, sršeň) se využívá pro výstražná označení. Spolu s červenou barvou upoutávají pozornost lépe než například barvy zelená či modrá, které jsou spíše uklidňující. Barva může být vyjádřena kromě názvu, také souřadnicemi či intervalem. Barev, tónů a odstínů existuje až 10 milionů.
|
<< významné dny | tarotových karet >> |