Kosmické těleso zářící vlastním světlem díky zejména termonukleárním reakcím v nitru. Většinou je hvězda složena z plazmy.

Přesně ohraničená část hvězdné oblohy.V užším smyslu skupina (jasných) hvězd,vytvářející charakteristický obrazec.Názvy a hranice souhvězdí jsou většinou pozůstatkem dávných mytologických představ. Celá obloha je rozdělena na 88 souhvězdí.

Aby bylo možno srovnávat svítivost hvězd, přepočítávají se jejich zdánlivé hvězdné velikosti na hodnotu odpovídající jednotně zvolené vzdálenosti 10 parseků. Tak dostáváme absolutní magnitudu M. Platí vztah: M = m + 5 - 5 log r Kde r je vzdálenost v parsecích.

Počítá se kladně od absolutní nuly, t.j. od nejnižší možné teploty. Udává se v kelvinech (K). Absolutní nula = 0°K = -273,6°C.

Pohlcování záření atomy či molekulami plynů. V širším smyslu je to jakékoli zeslabení záření na dráze paprsku od zdroje k nám.

Bod na eliptické dráze planety, komety apod. kolem Slunce, v němž je těleso od Slunce nejdále.

Míra schopnosti objektu (povrchu) odrážet světlo. Poměr mezi dopadajícím a odraženým zářením. Dobře odrážející povrch má vysoké albedo (křída 0,85,mraky 0,7), špatně odrážející povrch má nízké albedo (žula 0,31, měsíc 0,12, láva 0,04). U planet definujeme tzv. Bondovo (sférické) albedo jako poměr množství záření r [..]

Nejznámější zákrytová dvojhvězda. Vzájemným zakrýváním složek dvojhvězdy se pravidelně mění jasnost Algolu v periodě 68,8 hod. od 2,1m v maximu do 3,4m v minimu.

Spojnice vybraných (jasných) hvězd v souhvězdí, vytvářející charakteristický obrazec.

Bod na eliptické dráze družice kolem Země,v němž je těleso od Země nejdále.