Výpočtová venkovní teplota je odvozena z dlouhodobých průměrů pěti nejchladnějších, liší se podle lokality a nadmořské výšky. Pro ČR je v jednotlivých oblastech –12, –15 nebo –18 °C.

Spočívá v nastavení (regulaci) teploty topné vody na základě venkovní teploty tak, aby teplota v místnost zůstala konstantní.

Součást tepelné čerpadla. Po předání tepla v kondenzátoru prochází chladivo expanzním ventilem, kde se dále ochladí a je schopné přijmout opět teplo z okolí, cyklus se opakuje.

Není-li k dispozici dostatečné velká plocha pozemku pro položení plošného kolektoru, je možné ukládat kolektor do hlubinného vrtu. V závislosti na tepelných ztrátách domu se hloubí jeden nebo více vrtů o hloubce 80 až 150 m.

Látka, která má velmi nízký bod varu. Ve výparníku tepelného čerpadla přijme teplo od primárního média – teplonosné látky, zvýší se jeho teplota a změní se v plyn. V tepelných čerpadlech se používají ekologická chladiva, která nepoškozují ozónovou vrstvu.

Páry chladiva se stlačují kompresorem, čímž se dále zvýší jeho teplota. V tepelných čerpadlech se používají jak pístové kompresory, tak rotační – scroll kompresory

Tepelný výměník, ve kterém se předá teplo ohřátého chladiva vodě v topném okruhu

Náplň plošných zemních kolektorů nebo kolektorů ve vrtu. Jedná se o směs vody s látkou zabraňující zamrzání na bázi etylalkoholu. Jiné nemrznoucí směsi se používají ve slunečních kolektorech, otopných soustavách, automobilech apod.

Plastové hadice uložené v zemi v hloubce cca 1 metr, v kterých koluje nemrznoucí směs. Ta se v zemi ohřívá a odevzdává své teplo v tepelném čerpadle. Pro položení plošného kolektoru je třeba poměrně velká plocha nezastavěného pozemku.

Odebírají energii ze vzduch a vytápění se provádí teplým vzduchem. Jedná se spíše o klimatizační jednotky pro jednotlivé místnosti s nižšími úsporami než ostatní typy.