(krešendo) Z italštiny (zkrácenì cresc.): pomalu zesilovat.

Skladba vážného, èasto až pochmurného epického obsahu, která formovì vìtšinou tìží z písòové* formy. Kolébkou balady je Nìmecko, jejími nejvìtšími mistry nìmeètí skladatelé doby romantismu* - F. Schub [..]

Kolébkou této hudební formy* - vlastnì písnì* - jsou italské Benátky, kde si ji zpívali a dosud zpívají v kolébavém šestiosminovém taktu* gondoliéøi.

Z italštiny (doslova: jdoucí): volnì, ale nikoliv zdlouhavì - na rozdíl od adagia*. Èasté oznaèení volných vìt symfonií*, sonát*, kvartetù* apod. Známé je napøíklad Andante cantabile ze Smyècového kva [..]

Velká zbìhlost nebo dovednost ve høe nebo ve zpìvu; bravurní skladba je taková, která vyžaduje vysoký stupeò technické vyspìlosti interpreta*.

(kantábile)  Z italštiny: zpìvnì, melodicky plynnì.

Vìtší poèet skladeb vydaných spoleènì (napø. písòové cykly F. Schuberta, Janáèkovy klavírní skladby spojené v cyklus Po zarostlém chodníèku, Chopinova Preludia i tøeba Debussyho Moøe). [..]

Též gajdy, kejdy, na Chodsku pukl. Prastarý lidový hudební nástroj*, nepodobný žádnému jinému. Hráli na nì už staøí Øekové i Øímané a každý evropský jazyk má pro nì své jméno Nejvíce proslavili dudy è [..]

Hudební útvar, který vzniká spojením dvou hudebních vìt*, které jsou motivicky* pøíbuzné, mají pøibližnì stejný poèet taktù* a jejich závìry si vzájemnì odpovídají. Najdeme je v lidových* písních (Hop [..]

Termín hudební estetiky 19. století. Hudba absolutní (taková, která se obrací k posluchaèùm pouze specificky hudebními prostøedky - melodií*, harmonií*, formou*, dynamikou* atd.) byla dávána do protik [..]