1 |
emanace(lat. emano, vyvěrat, prýštit, vznikat), výron, u novoplatoniků způsob, jak svět vychází z boha, podobně jako světlo.
|
2 |
emanaceIdealistické vývojové teorie podle nich vyí tvùrce ze sebe vyzaøuje cosi niího, ménì dokonalého, napø. vznik svìta z boství.
|
3 |
emanacevyzaøování, vyvìrání, výron
|
4 |
emanaceEmanace (lat. e-manatio) znamená vyvěrání či vyzařování a jako filosofický pojem se odpovídající řecké slovo aporroia objevuje u řeckého filosofa Plótina (†270 v Římě) a v gnózi. Vyjadřuje způsob, jak [..]
|
<< ekvivokace | emancipace >> |