Intelektuál je označení pro člověka vzdělaného, který ale nezůstává stranou veřejného dění, nýbrž se o něj aktivně zajímá a vyjadřuje se k němu. Přesto není politikem ani se jinak na vládnoucí moci nepodílí. Nezznamená to přitom, že takový člověk musí mít nutně vysokoškolské vzdělání nebo pracovat na akademické půdě. Jeho vědomosti, všeobecný rozhled a kvalita mluveného a psaného projevu jsou nicméně vysoce nadprůměrné. V minulosti byli intelektuály hlavně spisovatelé na volné noze, kteří neměli problém pohlížet kriticky na vládnoucí garnituru. Už v té době jim z některých stran bylo vytýkáno elitářství a nedostatek loajality. Samotný termín “intelektuál” vznikl ve Francii na konci 19.století během Dreyfusovy aféry. Původ má slovo v latinském “intellegere” (chápat).

vzdìlanec

Intelektuál (z franc. l´intellectuel, z lat. intellegere, chápat, rozumět) je novověké označení pro humanitně či jinak vzdělané lidi, kteří se vyjadřují k veřejným otázkám, ačkoli se sami nepodílejí n [..]

V bìžném vìdomí jakýkoliv vzdìlanec, v užším smyslu humanisticky zamìøený kritik èi obhájce spoleèenských pomìrù. Podle S. K. Neumanna je to pøekultivovaný, zjemnìlý liberální individualista [..]