– moèení.

– výskyt nemoci v urèité skupinì lidí nebo regionu, který pøesahuje bìžný výskyt v takto definované oblasti a èase.

– poškození kùže, které zasahuje jen do pokožky, nìkdy i odìrka (exkoriace).

– léky pùsobící proti houbám a plísním.

– nezhoubný. Používá se k oznaèení onemocnìní, které nevede k t잚ímu poškození organismu a smrti a má tendenci na vyléèení. Opak je maligní.

– úbytek až ztráta specializované funkce bunìk, tkánì èi orgánu. Zmìnìný orgán není schopen plné funkce.

– je zhrubìní a ztluštìní kùže vìtšinou následkem mìstnání mízy – lymfy (lymfedém).

– èervené zbarvení kùže zpùsobené rozšíøením krevních cév a zvýšeným prokrvením.

– léèiva podobná hormonùm kùry nadledvin. Mají protizánìtlivý, protialergický a imunosupresivní úèinek. Podávají se u chorob, u nichž je nutné tlumit nadmìrnou èinnost imunitního systému a mírnit [..]

– míza, tekutina vznikající v orgánech odvádìná mízními cévami zpìt do krve. Tvoøí se z tkáòového moku, který obklopuje buòky a zajišuje jejich výživu. Nevstøebaný tkáòový mok obohacen [..]