(lat. atavus, prapraděd), nevědomý pozůstatek dávné minulosti, který se nečekaně znovu vynoří, zejm. ve zvycích, chování a pod.

Nový výskyt charakteristických rysů organismu, které se nejdříve vykytovaly u předků, ale po několik dalších generací nebyly dominantní.

opětovný výskyt znaků , které nejsou vlastní bezprostředním předkům, ale které se objevují u vzdálených předchozích generací.

zachování nebo znovuobjevení se znaku nebo orgánu, který již ztratil původní funkci nebo význam

Atavismus (mn. č. atavismy, z lat. atavus, prapředek) je rys nebo znak, biologickou nebo kulturní evolucí už překonaný a vymizelý, který se však znovu objeví jako výjimka.

ATAVISMUS je formulace genů. Pokud zkřížíme dva druhy ,případně vzdalené jedince , pak se zákonnitě objeví znaky ,které byly v době ,kdy mezi uvedenými jedinci nebyl rozdíl.
Je nutno pochopit ,že každá skupina má právo na vlastní vývoj a nemúže nikdo politickým siláctvím přistoupi a prohlásit je za nesprávnost.
Pokud je to správně pochopeno , potom tak progresivních jedinců dochází k návratu do minulosti řádove desítky generací, alé i více .
Výslednicí je , že se začnou vyskytovat archa typy , které není možno známými genetickými postupy zařadit na úroveň součaného vývoje.
Atavismus není vyimka , ale kiks. Ing. Karel Bouček.

Chování èi myšlení èlovìka zpùsobem, který byl kulturní evolucí již dávno pøekonán. Neèekanì vrátivší se prvek dávných pøedkù. Nìkdy bývají za atavismus vydávány i ideje s [..]