1 |
entelechie(řec. en, uvnitř, telos, cíl a echein, mít); od Aristotela název pro uskutečňování možností (energeia), zacílenost, směřování k cíli i pro dokonalost, cíl sám. Ve vitalismu síla, která řídí růst, vývoj a vznikání živých organismů.
|
2 |
entelechieEntelechie je filosofický pojem, kterým Aristotelés označuje vývoj a pohyb živých organismů i člověka k nějakému vnitřně danému cíli, k druhově specifické dokonalosti. Entelechií housenky je kukla a m [..]
|
3 |
entelechietvoøivý ivotní princip; rozdíl mezi skuteèností a moností
|
4 |
entelechie("entelechy"): termín zavedl øecký filosof Aristoteles (384-322 pø. Kr.) pro oznaèení tìlesného tvaru a vyjadøující souèasnì i specifické zákony organického "povstávání a zanikání", pøièem¾ "du¹i" chá [..]
|
<< ens | entita >> |