Stav kdy buòka nebo organizmus mají pouze polovièní sadu chromozomù.

Jedna alela maskuje projev jiné téhož genu pro jednu vlastnost. 1. projevující se nejvìtší silou nebo kontrolou. 2. nejvíce markantní nebo pøevažující. 3. (v klasické genetice) jeden z páru proti [..]

1. Potenciálnì vratné zmìny frekvence alel v genofondu populace (mutace). 2. Produkce novì adaptovaných forem vhodných k uznání jako nový druh.

Stejný fenotyp se mùže projevit i u jedincù, kteøí nezdìdili sadu pøíslušných alel. Mùže být zpùsoben vlivem vnìjšího prostøedí nebo je podmínìn geneticky.

Jedinec, který obsahuje buòky ze dvou zygot, s dvìma rùznými genotypy.

Struktura, jej힠základ tvoøí nukleová kyselina s lineárnì uspoøádanými geny a dalšími geneticky nefunkèními úseky nukleotidù, to vše obalené proteiny s rùznou funkcí. Je nosièem genù. Geny [..]

Vztah prùmìrné hodnoty jedné promìnné a odpovídající hodnoty nezávislé promìnné.  

Je rozdìlení (štìpení) alel (pøípadnì také homologických chromozomù) pøi meióze tak, že každá alela (nebo každý chromozom z homologického páru) se dostane do jiné gamety. [..]

Proces, který lze sledovat pomocí zmìn prùmìrné hodnoty, variance a kovariance ve fenotypové distribuci mezi generacemi. Selekèní odpovìï závisí na dìdiènosti vlastností, t.j. primárnì ve zmìnách frek [..]

Pøepis genetické informace z DNA do RNA pomocí enzymu RNA-polymeráza. Pøi pøepisu genetické informace se uplatòuje princip komplementarity dusíkatých bází (A->U, T->A; G->C, C->G). Pø [..]